Je libo "Cruscotto piatto"?

Vzhledem k tomu, že náš vůz má interiér v podstatě vybydlený, dává nám velikou volnost v jeho renovaci. Snahou samozřejmě je , držet se co nejblíže originálu. Jestli skutečně něco nemám rád a u historických vozů to platí dvojnásob, pak jsou to neoriginální úpravy. Pohled na GT Junior se sedačkami z verze GTV či Giulii 1300 Super se středovým  tunelem z Giulie Nuova mi trhá oči z důlku. 

Největší kontroverzí v interiéru verze Gt Junior je bezesporu jeho palubní deska. Osobně se domnívám, že původní ploché palubní desce nazývané Cruscotto piatto se nic nevyrovná a k vozu sedí nejlépe. Mezi lety 1968-1970 vznikaly vozy v určitém mezistádiu, kdy exteriér byl původní verzí scalino, interiér však doznal zásadní změnu v podobě zcela nové modernější palubní desky s budíky, které sdílel například s verzí GTV 1750 nebo Spiderem. Až po roce 1970 došlo i na zásadní změnu masky vozu, kdy zmizel legendární schod a byl přední část prodělala unifikaci.

Sehnat dnes originál ploché palubní desky je jednak téměř nemožné a pokud již náhodou budete mít to štěstí, že na ni kdekoli po Evropě narazíte , pak vás porazí cena, kterou za ní majitel bude požadovat. Za poslední rok jsem narazil na dvě, jedna v Německu za 2500 Euro a druhá v Itálii za rovné 3000 Euro. Navíc stav vyžaduje opravy, takže další investice jsou na cestě. Co dělat, pokud ji ve svém GT opravdu chcete? Nezbývá než si ji tak trochu vyrobit na míru. Firmy jako Alfaholics, OKP či Alfa Classic nabízejí odlehčené "odlitky" určené obvykle pro závodní účely, kde se na vzhled nehledí tolik jako na účelovost a váhu. Podotýkám, že ani tyto holé kopie nejsou levné, obvykle vyjdou cca na 700 Euro.  Touto cestou jsem se vydal i já. Když po 2 týdnech z Anglie výrobek dorazil, úplné nadšení nevyvolal, byl to ale začátek příběhu, který vám níže ve fotogalerii předkládám jako inspiraci pro ty, kteří by se do toho chtěli pustit sami.

První problém je, že otvory na instrumenty nejsou vyříznuté a musíte se toho ujmout sami. I když to vypadalo banálně, opak byl pravdou- materiál byl totiž enormně tvrdý a vykroužit kruhové otvory bez poškození nebo odlomení části materiálu se jevilo jako problém. Nakonec jsem zvolil cestu primitivní, ale efektivní. Uprostřed plánovaného otvoru vyvrtat otvor dostatečně velikým vrtákem, aby se do někoho dal vsunout list elektrické pily a poté od středu do stran vyřezávat pruhy jako paprsky slunce. Pozor, doporučuji nezajíždět pilou až k okraji, raději si nechat "maso" navíc. Jakmile odstraníte většinu materiálu , snáze se poté dostanete listem k okraji a vytvoříte konečně kruhový výřez- okraje stačilo zabrousit. Každopádně doporučuji neustále zkoušet vsazovat budíky a ubírat materiál po milimetrech. Když vše bude natěsno, budíky drží i bez další pracné potřeby je k desce fixovat. Poté si vyměřte správné místo pro zámek zapalování a páčkové přepínače, ať nemusíte poté vrtat do hotového laku či tapety a riskovat poškození.

Design desky potom závisí už na Vás, jaké provedení preferujete. Pokud se rozhodnete pro dekor dřeva, stačí vybrat vhodnou tapetu s lepící zadní stranou a skalpelem vyřezat příslušné otvory, případně ji nahřát fénem, aby se lépe tvarovala okolo tubusů na budíky. Já se rozhodl pro černý matný lak se strukturálním efektem. Zde doporučuji stříkat z větší vzdálenosti, aby se vám neudělala na laku vlnka, jako mně. Aplikujte několik vrstev, až bude lak celistvý a vy spokojení s výsledkem. Já dal 4 vrstvy. Před lakováním doporučuji celou desku zbrousit ručně jemným smirkem, třeba 400, abyste narušili hladký povrch a snáze vám přilnul lak i lepidlo. Samozřejmě odmastit, zbavit prachu.

 Jako největší svízel se jeví potažení palubní desky vinilem. Materiál je možno objednat spolu s palubní deskou či zakoupit v galanterii. Na lepení doporučuji lepidla na bázi chloroprenu , ideálně ve verzi Extrém. Pracujte pomalu a s rozvahou. Zde obzvlášť platí heslo, 2x měř, jednou řež. Lepidlo se nanáší na obě plochy, hlavní je jej skutečně nechat zaschnout, až na dotek přestane lepit a neuspěchat to. Doporučuji si přizvat někoho, kdo vám bude alespoň fixovat palubní desku, aby se vám nehýbala, nejlepší je lepení v 6 ti rukou. Před lepením si opět zapáskujte již nalakovanou plochu, aby se vám na ní nedostalo lepidlo, jinak výsledek nebude pěkný. Nemusíte pracovat na milimetry, protože do místa kontaktu lak a vinil následně připevníme ozdobnou lištu. Začněte lepit od této hrany, aby byla rovná řezná plocha v tomto místě. S vinilem nešetřete, snazší je pak odříznout, než aby vám někde chybělo. Lepte pod tahem a ihned pevně přitlačujte k podkladu, aby nevznikly uzavřené kapsy vzduchu, které poté už neodstraníte. Natahujte pomalu v celé ploše. Doporučuji nejprve potáhnout horní vodorovnou část palubní desky a ve druhém kroku potáhnout tu spodní.  Okraje poté zařízněte skalpelem či nůžkami, ale doporučuji si až do okamžiku montáže do vozu nechat nadbytek materiálu na desce, pomůže vám zakrýt například prosvítající podklad v místě , kde nebude usazení optimální. 

Jako dekorační lištu jsem použil plastovou lištu šířky 4mm (možná lépe 6mm) s lepící zadní částí. Začněte vpravo od místa pro sloupek řízení a postupně odvíjejte ochrannou folii, nenapínejte lištu. Bude-li pod tahem, olepí se. Můžete nalepit ze dvou dílů, nejprve spodní část a poté vodorovnou horní. Originál má také napojení. Já nalepil z jednoho kusu.